Masáže

Historie masáží

 

Masáž je od pradávna důležitou součástí lidské civilizace. Již ve Starověku byly budovány luxusní lázně, kam měl přístup každý svobodný občan. To je zajímavá skutečnost, poukazuje to na důležitou věc, a to, že už dávní vládci věděli moc dobře, jaké blahodárné účinky masáž, popřípadě masáž spojená s lázněmi, má.

 

Účinky masáže

 

V předchozím odstavci je zmíněno, že masáž má blahodárné účinky. Ale co se vlastně při masáži v lidském těle děje? Rozlišují se účinky biochemické, mechanické a reflexní.

Mechanické účinky: Lidské tělo potřebuje dotyk, a dotyk lidský je nejdůležitější. Masérské hmaty jsou koncipované tak, aby se tělo nejprve na masáž připravilo a potom hnětením a prohmatáváním uvolnilo na ztuhlých místech svalstva. Při masáži používám tyto hmaty: Tření – příprava těla na masáž, prokrvení masírovaných částí a nanesení masírovacího prostředku (nejčastěji oleje) na tělo. Hnětení – hlubší promasírování a uvolnění zatuhlin. Roztírání – patkou dlaně nebo prsty – nejúčinnější uvolňování svalů v okolí kloubů a úponů. Tepání – slouží k dalšímu prokrvení svalstva. Chvění – závěrečné uvolnění svalů.

Biochemické účinky: masérskými hmaty se docílí prokrvení potřebných částí těla a tím se v těchto místech zrychlí látková výměna. Svaly jsou lépe okysličené a zároveň se lymfou (mízním systémem) vylučují únavové látky, tzv. výpotky, které svalům brání pracovat na plný výkon.

Reflexní účinky: lidské tělo má pod kůží nervová zakončení a masáží se tyto receptory podráždí. To má za důsledek stimulaci v této oblasti i v oblasti mozku. Tento děj je pro tělo velmi žádoucí, neboť má za důsledek uvolnění nejen fyzické, ale i psychické.